ROZHOVOR S TRIATLONISTOU A TRENÉREM

Jan Vyhnánek: Výsledky EMS přišly už po pár týdnech

Ačkoliv se živí jako programátor, vždycky aktivně sportoval a od roku 2017 působí i jako trenér spinningu v brněnském SPINNING & FITNESS. Ve stejné době mu učaroval triatlon a už při svém pátém závodě dosáhl v Mexiku životního úspěchu. Pak si však fyzická zátěž ve spojení se sedavým zaměstnáním vybrala svou daň a Jan Vyhnánek se rozhodl zkusit trénink EMS. A výsledek? Už po několika lekcích se dostavila výrazná úleva…

Triatlon nebyl tvůj první sport. Co mu předcházelo?

Jako kluk jsem hrál stolní tenis a baseball, odjakživa mě také bavilo cvičení: core, kardio a podobně. Když jsem pak začal s triatlonem, vrhnul jsem se rovnou na delší distance – ačkoliv se většinou říká, že by člověk měl délku tratí navyšovat postupně.

Kdy ses triatlonu začal věnovat?

Přivedl mě k němu kamarád, který ho dělá už od svých osmnácti. Dlouho mě přemlouval, abych se na nějaký závod přišel podívat, a v roce 2015 jsem se nechal přesvědčit. Atmosféra mě hrozně chytla a řekl jsem si, že za rok to musím zkusit taky. A tak jsem se roku 2016 v šestadvaceti vydal na svůj první závod – polovičního Ironmana (1,9 km plavání, 90 km na kole a půlmaraton) v rakouském Sankt Pöltenu.

Jak tvůj úvodní pokus dopadl?

Při pohledu nazpět to byl můj nejhorší závod. Sice jsem doběhl do cíle, ale tam jsem se svalil na zem, měl jsem černo před očima a půl hodiny se mi motal svět. Byl jsem úplně vyřízený. Jednoznačný důsledek toho, že jsem ani pořádně nevěděl, jak na takový podnik trénovat. Ale neodradilo mě to, naopak jsem se s vervou pustil do promyšlenějšího tréninku a popsaný stav se už nikdy nedostavil.

Kdy jsi našel odvahu se přihlásit do dalšího závodu?

Řekl jsem si, že se vrhnu rovnou na celého Ironmana, a na start jsem se postavil roku 2017 v Klagenfurtu. Zjistil jsem, že delší distance mi lépe vyhovuje – vytrvalostní závody mi sedí nejvíc a mám v nich nejlepší výsledky. Za šest let jsem zatím absolvoval třináct závodů, z nichž jsem dvanáct dokončil.

Co považuješ za svůj největší úspěch?

V prosinci 2019 jsem měl opravdu životní formu a v mexickém Cozumelu se mi v čase 9 hodin 8 minut podařilo vyhrát ve své věkové kategorii.

Čím se tenhle Ironman lišil od ostatních, že dopadl tak skvěle?

Tehdy jsem se připravoval nejintenzivněji, při zpětném pohledu možná až příliš. Naštěstí nepřišlo zranění a dokázal jsem formu při závodě prodat. Teď už trénuji o něco méně intenzivně, hlavně proto, že mě během let potkalo dost zdravotních problémů. Snažím se trénovat sice tvrdě, ale chytře.

O které zdravotní potíže šlo?

Vždy souvisely s běháním, které je podle mě fyziologicky nejnáročnější. Třeba kvůli plantární fascii (šlacha na chodidle) jsem rok nemohl běhat vůbec. Pochopil jsem, že každá nesrovnalost v těle se při běhu projeví – zejména různé dysbalance, kvůli nimž mě bolelo tříslo nebo holeň.

Jak takové dysbalance vznikají?

Jedna strana těla je trochu silnější než ta druhá, což si člověk neuvědomuje a nerovnoměrně je zatěžuje. Já už dnes třeba vím, že pravou nohu mám silnější než levou. Dysbalance v mém případě začínají u bederní páteře a přenášejí se až dolů, při běhu se to „znásobí“ a problém je na světě.

Jak jsi to řešil?

Nejprve jsem si koupil zdravotní kancelářskou židli, která mě nutí správně sedět u počítače. To je pro mě důležité – primárně se živím jako programátor a mám tedy sedavé zaměstnání. No a pak mě kamarád Bob Drastich přesvědčil, abych vyzkoušel EMS trénink v jeho brněnském studiu Body Express. Řekl jsem si, že do toho půjdu, a doufal, že mi elektro-myo-stimulace pomůže od potíží s bederní páteří. Právě z beder totiž podle lékaře vycházela bolest třísel, která mě omezovala při běhu i na kole. Už nějakou dobu jsem o existenci EMS věděl a teď přišel čas jej vyzkoušet.

Jaké byly tvé první dojmy?

Zaujalo mě profesionální prostředí i přístup personálu. Tušil jsem, do čeho jdu, takže mě princip cvičení nepřekvapil. Asi dva dny po první lekci se mé svaly pořádně ozvaly a cítil jsem se tak trochu rozbitě. Tento pocit ale brzo odezněl a velmi rychle se dostavily pozitivní výsledky.

Jak se projevily v praxi?

Když jsem dříve něco dělal vsedě u stolu, třeba i jen hrál deskovou hru, záhy jsem pocítil bedra – bolest, nepohodlí a tak… Po čtyřech nebo pěti lekcích EMS to začalo mizet. A po pár týdnech úplně odezněla i bolest třísla, takže jsem se mohl vrátit k běhu. Zjistil jsem, že pravidelné lekce EMS jen těžko něčím podobně efektivním nahradíte, a tak jsem si pro něj každý týden vyhradil konkrétní čas v tréninkovém rozvrhu.

V čem vidíš největší benefity EMS?

Pro vytížené nesportovce, kteří chtějí ušetřit čas, jde o nejvýhodnější trénink – zabere jen 20 minut týdně. Pomůže ale i sportovcům, kteří svůj rozvoj řeší už trochu hlouběji. A tuší, že běžným posilováním si neprotáhnou vnitřní a kosterní svalstvo. To EMS vám procvičí i svaly, o nichž ani nevíte. Za největší výhodu považuju fakt, že elektrické impulzy působí rovnoměrně na všechny partie, což pomáhá odstranit dysbalance. Osobně doplňuji EMS ještě dalšími posilovacími tréninky.

Co bys vzkázal lidem, kteří uvažují o první zkušební lekci?

Jděte do toho. EMS dělá přesně to, co slibuje. Já sám mívám u některých silových cvičení problémy dodržovat správnou techniku. A díky EMS si ji nemusím tak úzkostlivě hlídat, protože si případné dysbalance vyřeším právě v Body Expressu. Ne náhodou EMS při tréninku používají i někteří profi triatleti v zahraničí.